.

Díky tomu, že se zajímám o udržitelnější způsob života a snažím se po sobě zanechat co nejméně odpadu, mi z nákupního listu vypadlo spoustu (celkem neužitečných) věcí. Co už dobrovolně nenakupuju a takže to u nás doma běžně nenajdete?

  • sáčkové čaje – protože existují louky, slovo zvané procházka a protože příroda léčí. Nemám potřebu si v supermarketu kupovat porcované čaje v sáčku (jehož materiál je kdo ví z čeho). Usušené bylinky nebo kupované směsi neporcovaného čaje jsou to nejlepší. Ten balený, co doma máme, byl dárek nebo suvenýr z cest velmi zajímavého čaje. Třeba coca z Peru
  •  
  • papírové kapesníky – zaprvé mi tohle nikdy nebylo příjemné (vždyť se to trhá a dlouho to nevydrží) a zadruhé látkový je hold látkový. Netvořím zbytečný odpad a nestane se mi, že po mně zůstane někde něco ležet. 
  •  
  • jednorázová holítka – od té doby, kdy jsem si k Vánocům vysnila klasický holicí strojek, si tuhle věc už v životě nekoupím. Klasické žiletky stojí 7 korun, vydrží několik týdnů a strojek není nijak nebezepčený, naopak. Jde to s ním úplně stejně snadno. 
  •  
  • odličovací tamponky – od nákupu 5 kusů látkových v Nebalenu, nemám potřebu kupovat jiné. Dají se vyprat, jsou příjemné na dotek a opět díky nim zredukuji zbytečný odpad. Navíc se líčím jen příležitostně, takže je poslední dobou skoro vůbec nepoužívám. Lecos totiž zvládne i teplá voda.
  •  
  • aviváž – pereme v přírodním prášku, máme na barevné a černé, ale nikdy jsem nepochopila, k čemu ta aviváž slouží. Je to zbytečná věc navíc, nemám potřebu, aby mi oblečení vonělo chemií na sto honů, nemám potřebu další plastové lahve do bytu a nemám potřebu změkčovat si tričko. Aviváž jsem si nekoupila už asi 5 let a hodlám v této ignoraci pokračovat. 
 
  • vonné svíčky – doba, kdy byla moje modrá IKEA taška plná vanilkových svíček za pětadvacet korun je dávno pryč. Co je mnohem lepší, je aromalampa a kvalitní esenciální oleje. Sójové svíčky i EO si kupuji v Biooo obchůdku a používám knihu Aromaterapie do kapsy. EO mají i léčivé účinky, což se o těch parafínových svíčkách plných chemie říci nedá.
  •  
  • mléko – to, že je mi bez něj líp, jsem zjistila po vysazení mléka. Sýr mi nevadí, ani máslo, ale jakmile si dám latté, moje břicho začne velmi protestovat. Zároveň v tom jedu z důvodu toho, že mléko je pro dítě a ještě ke všemu pro dítě krávy, tedy pro tele, a věřím, že potřebné vitamíny (které ve většině mléka na trhu ani nejsou) tělo získá jinak. Kosti se mi nelámou a v bříšku je mi dobře. Zvykla jsem si na rýžové nebo kokosové.
  •  
  • tyčinky do uší – příliš časté čištění uší není ani tolik zdravé. Řeknu po pravdě, mytí uší postačí úplně to ve sprše a pokud potřebuji něco „vyšťourat“, skvěle na to poslouží očko pinetky do vlasů.
  •  
  • maso ze supermarketu – jako holka z vesnice, která je zvyklá na luxusní maso od maminky a od šťastných slepiček u nás doma, nějak nemám důvěru kupovat ho v plastových vaničkách a ještě přemýšlet, jak že to kuře žilo. Nebo jakým krutým způsobem umřelo to prasátko. Po zažité salmonele a nedávné aféře alá maso z Polska si hraju s myšlenkou, že se ze mě stane městský vegetarián. A svíčkovou si prostě dám jen tu doma, kde je tenhle koloběh ještě v pořádku. 
  •  
  • Laky na nehty a odlakovač – co všechno se tím dostává do těla, je neskutečná věc. Připočteme tu práci, ten čas, který to zabere a to rozčilování, které následuje po tom, co si obtisknete cosi na váš palec…no raději ne. Lakovat si nehty jsem přestala před 4 lety. Vůbec mi to nechybí a na kráse mi to ani neubralo, ani nepřidalo. 
 
           A co Vy, jsou nějaké věci, které jste přestali nakupovat a vůbec Vám to nechybí? Pochlubte se mi!:)