.

Kdo by je neznal. Starosta a Starostová, Milenci nebo Homole cukru. Skály, pod kterýma se vám tají dech. Bludiště, kde se ne jeden dospělý zamotá. Nedotčená příroda, za kterou sice zaplatíce, ale budete se tu mít báječně. Pokud vás nebaví krátké procházky s davem a chcete vidět něco víc, vydejte se se mnou na výlet až dolů, do Teplických skal.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Nádherné skalní městečko leží mezi Trutnovem a Teplicemi nad Metují. Do tzv. Ádru se z Prahy dostanete s přestávkami na kafe za cca dvě a půl hodiny. Můžete to vzít přes Mladou Boleslav nebo po D11 přes Hradec Králové, oboje vyjde skoro na stejno. Z Pardubic jste tam za hodinku a půl. 

Doporučujeme vyrazit brzo ráno, kvůli davu lidí a tak počítejte se vstávačkou. Autem můžete dorazit až přímo do místa dění, na velké placené parkoviště, které stojí 100 Kč na den. Na procházku tři kilometry moc, pokud jste pryč opravdu celý den, oželíte to. 

Hned za parkovištěm dorazíte ke vstupní bráně a připravte si jako dospělý 120 Kč, jako děcko 70 Kč. Dostanete mapku s popisky jednotlivých útvarů, ale pokud si chcete dát delší trasu, mějte sebou raději mapu obyčejnou. Se signálem mezi skalami moc nepočítejte a turistických tras je tu celkem dost:) 

Naše trasa měřila něco přes dvacet pět kilometrů a s přestávkami na jídlo, focením a natáčením jsme ji šli od devíti ráno do pěti odpoledne. Utíká to, náročný to není, ale úplné lážo plážo taky ne. Večer jsme usnuli jako koťata:) Díky tomu jsme se ale vyhnuli davům, kterých je podle místních nejvíce v květnu – a jsou to Poláci. Většina lidí jde ale základní 4 kilometrový okruh. Při něm jsou vidět nejznámější skalnaté útvary a pokud nevyrazíte dostatečně brzo, stane se, že budete v některých úzkých místech čekat, až třeba někdo sleze z žebříku. Zároveň jsme se kvůli délce naší trasy vydali opačným směrem, než všichni a místní průvodce nás varoval, že vyrazit později, budeme se potkávat s turisty, kteří míří přesně odkud jsme přišli – a to by nás mohlo dost zdržet. My tu byli na velikonoční svátky a nikde jsme extra dlouho nečekali. Pravda, u známých tvarů je lidí hodně, ale jakmile se vydáte na cestu dál, lidi se rozprostřou. Dole v Teplických skalách v porovnání s menším horním okruhem, téměř nikdo nebyl. 

Oficiální stránky Adršpachu najdete TADY 🙂

 

V Adršpachu se rozhodně nudit nebudete. Pokud budete mít jako my štěstí na počasí, čekají na vás nádherné scenérie pískovcových věží, co trčí z lesů okolo. Určitě se vydejte po základní trase, projděte Myší dírou a hledejte Hlavu lvice. Po trase vás čeká několik jezírek a vodopádů, dokonce se můžete za nějaké vstupné svézt po Adršpašském jezírku s výkladem. Starosta a Starostová jsou ikonou Adršpachu a rozhodně je nepřehlédnete, stejně tak Milence. Skoro celou dobu máte zakloněnou hlavu a kocháte se, co to ta příroda vytvořila. A mějte na paměti, že vám tu bude kosa. V některých místech, kam nedosvítí slunce, byl ještě sníh a jeden stupeň nad nulou. Slečinky v kraťáskách trpěly. Vynaložte úsilí a vylezte přes tři sta schodů na hrad, boží výhled vás nemine. My se na vrcholku občerstvujeme a vydáváme se dál, až k Martinským stěnám. Ta cesta ubíhá rychleji, protože procházíte lesem, takže prostě jdete a kilometry utíkaj. Teplické skalní město můžete projít jako okruh a vrátit se po stejné trase a nebo to vzít ještě další oklikou po modré. A pak se dostanete zpátky na základní okruh, vezmete to druhou cestou, nafotíte poslední fotky Homole cukru, která je fakt krásná a jdete se naposledy pokochat k jezeru Pískovna, kde je voda modrá jako nebe a neuvěřitelně  se tu odpočívá. Sumasumárum z toho máte skvělý výlet na celý den. Nepočítejte s žádným stánkem na občerstvení, jen příroda, čerstvý vzduch a nádherné pohledy na každé straně.